Mapa

Jesenice (Jesenice)

Jesenice (německy Aßling) jsou město ve severozápadním Slovinsku, nedaleko hranic s Rakouskem a Itálii, pod pohořím Karavanky. Celé je vtěsnané do úzkého údolí řeky Sava Dolinka. Žije zde obyvatel, na celém území občiny s rozlohou 75,8 km² pak 21 620 osob. Město je známé ocelářským průmyslem a hokejovým klubem Acroni Jesenice, který hraje v rakouské lize.

První písemná zmínka o městě pod německým názvem pochází z roku 1004. Ve stejném dokumentu byl rovněž zmíněn i nedaleký Bled. Další připomínky existence sídla v období středověku se vztahují k těžbě železné rudy a jejímu zpracování. Systematické využívání rud se začalo ve velké míře objevovat v 18. století. Podílely se na nich místní rody (Zoisové a Ruardové), jak se ale zlepšovala úroveň průmyslové výroby, byly nezbytné investice nad jejich finanční možnosti. Společně se zahraničním kapitálem byla založena společnost Kranjska industrijska družba, která umožnila vznik nových železáren. S rozvojem průmyslové revoluce se následně staly Jesenice průmyslovým sídlem. V roce 1870 do města dorazila také železnice. V roce 1914 zde bylo otevřeno gymnázium. V posledních letech existence Rakousko-Uherska zde pracovali dělníci z celého mocnářství, včetně českých zemí.

Během první světové války podléhal místní průmysl potřebám rakousko-uherské válečné výroby. Město mělo výhodu, že se nacházelo relativně daleko od italské fronty a s výjimkou jednoho mimořádného leteckého útoku italským letectvem přestálo bez úhony.

Za druhé světové války místní zformovali Jesenicko-bohinjskou jednotku partyzánské armády.

Po druhé světové válce byly podniky znárodněny; do té doby byla místní železárna akciová společnost se zahraničními vlastníky. Jugoslávský komunistický režim investoval nemalé prostředky do dalšího rozvoje místních oceláren, což vedlo k zprovoznění dalších dvou pecí. Učiněno tak bylo v rámci tzv. prvního pětiletého plánu. Došlo k zvýšení počtu obyvatel, postaveno bylo panelové sídliště (západně od středu města) a následně i dálnice na jižním okraji údolí. Během největší slávy místního průmyslu v polovině 70. let 20. století zaměstnávaly podniky okolo sedmi tisíc lidí. Přistěhovalo se sem také spoustu dělníků z území celé bývalé Jugoslávie.

Po roce 1991 a po vstupu Slovinska do EU v roce 2004 došlo k rozsáhlé rekonstrukci historického jádra města.